V Polsku hrajeme turnaje

S basketbalem jezdíme do Polska na turnaje. Asi na dva ročně. Lešno, Prudnik, Glucholazy, Bochnia, Wisla. To jsou naše nejčastější cíle.

Poláci mají turnaje velice dobře zorganizované, podporované městem a místními firmami. Ceny pro vítěze a jednotlivce bývají pěkné. Vše dýchá pohodovou atmosférou.

Kupodivu chodí na děti a mládež hodně fanoušků a tak se hrává před slušně obsazeným hledištěm. Místní rodiče jsou vstřícní a rádi si pokecají. Pokud jedeme někam poblíž česko-polských hranic, i se domluvíme. Čím jsme severněji, tím více se zapojují ruce.

Nejčastější debatou mezi českým a polským dítětem je vysvětlování si pojmu "Szukaj".

Trošku se trápíme se stravou. Dospělí se v klidu najíme a většina nám chutná. Naše děcka jsou v Polsku více vybíravá než u nás. Nějak jim ta polská strava neleze.

Rádi se prezentují. To je často poznat na slavnostních zahájeních i zakončeních. Ona jsou velmi pěkná, ale dlouhá. Po pár tanečních a sportovních vystoupeních přichází dlouhé slovo funkcionářů. Slovo dají snad každému papaláši města a poděkují snad i vrátné.

V Lešně se nám stal případ, kdy naš tým narazil na domácí. Zdálo se nám, že rozhodčí domácí mírně tlačí. Moc se nám to nelíbilo. Naše připomínky nechtěl nikdo brát v potaz. V půlce utkání jsme se sebrali a že jedeme domů. Za to nám to nestojí. Po několika minutách rozhodčí oznámil, že způsob vedení utkání nezmění, že to přenechá jinému a odjel. Přes hodinu se čekalo na náhradu. Tu pořadatel sehnal a utkání se dohrálo.

I k nám přijíždí na námi pořádané akce polská družstva. Jednu dobu se u nás líbilo dívčímu týmu z nejmenovaného města. Jejich trenér byl takový statný pán, ve věku asi 50 let. Doma dělal ředitele školy.

Velice si oblíbil Becherovku. Byl to prý jeden z důvodů, proč k nám s týmem každoročně jezdil. Na hale v bufetu musely vždy alespoň dvě litrovky být. V Polsku mají přísně zakázáno pít alkohol před mládeži. A tak se vždy zašil do skladu v bufetu a pocucával. Někdy jsem nabýval dojmu, že více času tráví v bufetu než s holkama na hřišti. Do večera byl červený ve tváři a velmi veselý. Ale basket uměli. Vždy si nějakou placku odvezli.

SK BRUNTÁL ... drsný klub z drsného kraje.
YouTube | Facebook | Instagram | Wikipedia