Kalifornie 2.část přechod Marble montain a Castle Craig po PCT

2.11. - 8.11. 100mil dneska to bude delší
PCT- Pacific Crest trail - pokud to někomu uteklo na začátku. Je to trail vedoucí z hranic s Mexikem až po Kanadu.

Místo na kemp jsme našli luxusní

Výhledy na obě strany

Pro ukázku, kolik mám prostoru ve stanu

Trochu sunsetu nikdy neuškodí

Byla to opravdu nádhera, i přes ten chlad co nadešel.

Navíc nepoučená, samozřejmě spánek tak kvalitní nebyl a to jsem dokonce i špunty do uší zkusila. Uprostřed noci jsem vybrakovala kopec a postavila si zídku...

Večer jsme si opékali tortilly. Potřebovala jsem pomoc s jedením zásob. Můj batoh musel mít 20kg minimálně.

Tak asi tak..

Včera jsme šli jen 2,5 míle, tak dneska přidáváme do kroku.

Jsem moc ráda, že to nakonec s počasím vyšlo.

Cesta vedla cikcak podél těchto kopečků

V době snídaňo oběda jdu sama, s tím že se sejdem večer. Chtěla jsem si tu cestu užít, ale ke konci jsem už musela kvapem. 17,5 mil bylo znát. Výhoda byla, že už byl 🔥 ready.

Co mě překvapilo, bylo, jak brzo se setmělo, najednou už v 17 tma a ráno naopak. Vůbec mi nedošlo, že má být přesun času.

Tuhle noc se spalo v teple, jsem to vykoumala!!
Nahrnula jsem si k okrajům stanu listí.

Další den

Těch výhledů požehnaně, vybrat vám jen pár fotek dá zabrat.

A proto sem dávám ptáky! :D

Nu, dobrá :)

Dnešní den jsem se ještě víc snažila uvědomovat
své ženské tělo, pohyby.
Víc se po cestě zpřítomňovat. Není to jen tak, řeknu vám.

Ke konci už skoro běžím, nestíhám. Došla jsem už za tmy.

Tak už máme půlku za sebou. Překvapilo mě, že to maj v km.

Nečekaně vyfocená

Safra, včerejších 19mil už bylo na mě moc. Pokožku mám rozdrásanou tak, že to dneska na moc nevidím. Navíc jsem fakt včera běžela. Dohodnutý campgraund na mapě v reálu nic moc a bez vody, tak jsem byla trochu vylekaná, co teď. Nakonec jsem po 3milích objevila kempujícího kámoše, po mém zvolání, "HuHiii"
Naštěstí byla i voda. Kosa byla ráno taková, že voda v tůňce zamrzla.

Tak tady už jsme se museli rozloučit

Dostala jsem záchrannou mastičku a polehávala na karimatce. Opravdu zázrak, mohla jsem pokračovat. Už to nebyl každý krok au,au.

Ta 🗻 co některých fotkách nejvíc vykukuje je Mt. Shasta

Tuhle část cesty jsem si neskonale užívala. Konečně jsem ji opravdu vnímala

Tak jsem kecala, ty km jsou až tady

Conection with nature

U opravdu povedeného campgraundu mě čekalo uvítání. Dál už jsem jít nemohla, i kdybych ho dohnala, stejně měl v plánu brzo vstávat.

Ohynek, pohoda, klídek...

Jen sbalit a vyrazit :)

Předposlední úsek cesty, už šel vidět Castle Craig

Po druhé se mi podařilo ztratit lžíci, ale skaut si přece poradí.:D

Respekt, že jste dočetli až sem. Fotky ze 100mil lépe redukovat nešlo

Kuchtění na ohni

Do Castella bylo už jen 5km.
Přítel od Lori z Donsmiru, mě vyzvedl a pozval s jeho rodinou na oběd. Lori zlatá mi to dohodla.

Byli tak neskutečně milý a pohostinní. Pokud seženu fotku, tak ji sem dodám :).

Příště se můžete těšit na obr stromy a co se vám může přihodit, když stopujete.