Já jsem začal loni využívat HBD savings jako záchraný modul, pro případ kdyby se mi rozbil současný foťák. Který občas už dost zlobí a investice do nového modelu je kolem 4k USD. Což si ze současnýho zaměstnání prostě nemůžu dovolit. A pravděpodobně by tím moje působení na Hive skončilo. Takhle až tato situace nastene půjde o koloběh HBD>BTC>Alza>Camera>Hive :)
You are viewing a single comment's thread from:
Ono to při dnešních cenách není až tolik. Ale chápu. Nicméně tvořit tady lze i bez fotografií. Zejména pokud ti jdou jazyky ;)
No jak pro koho, ale do teď jsem pracoval v oboru kde to je hodně peněz. Dejme tomu 4 celý měsíční platy. Tak samozřejmě to jde i bez fotek, ale fotky jsou velká část mého úspšchu zde. Delším textům se věnuji něco přes rok :) a pořád se mám co učit.
To jsi pracoval za minimální mzdu plus nějaké symbolické osobko, ne?
Normální státní tabulka +15 let praxe. Prostě se jako zaměstnanec v ČR pracuje za almužnu kromě IT a Bankovního sektoru.
To si tak úplně nemyslím, minimálně v Praze se slušně platí i mimo IT a bankovnictví. Musíš ale něco umět. Třeba u nás jsou platy i nároky na evropské úrovni. A není to první firma, kde tohle zažívám.
Tabulky pro státní zaměstnance jsou úplně někde jinde, to jsou opravdu almužny.
No nevím, asi jsem měl vždycky smůlu na obory ve kterých jsem pracoval. Vystudovaný mám strojírenství, který v podstatě zabila doba po revoluci, až do doby kolem 2015 kdy se platy začaly zvedat. Tak jsem se přesunul do zelený oblasti, v který jsem viděl trochu budoucnoust. Ale jediný co se zvedlo je objem práce. Třeba teď jsem koukal co bych mohl dostat jako zahradník s 10 lety praxe. Problém je každý chce zeleň, ale nikomu se za to nechce moc platit. Takže jediná možnost dělat za 18-20K nástup a nebo dřít o nevidim do nevidím aby se dostal na Pražský průměr. Řekl bych, že jsem se toho za 10 let naučil dost. Z pomocné síly na mistra a skupinou lidí pod sebou. Takže vedení lidí, oraganizece práce, plánování cest atd..
Český trh práce je docela konkurenční. Záleží na tom, kdo by mohl dělat tvojí práci. Prodavač v supermarketu má v Praze nástupní plat kolem 35 tisíc a po dvou letech praxe 40. To je základ, víkendové a sváteční směny jsou za příplatek. Může se ti to zdát jako hodně, ale jde o to, že ty firmy neseženou nikoho, kdo by to dělal levněji, a zároveň by mohly dotyčného s klidným svědomím posadit za pokladnu. A nechci nijak shazovat tu práci, taky bych ji nezvládl dělat, rozhodně ne na full time.
Pokud děláš v městské firmě nebo někde, kde jsou tabulky, tak jsi asi v nějaké sedmé osmé třídě a tečka. Nahoru můžeš jít třeba doplněním si vzdělání, pokud je to na tvé pozici možné. Nebo můžeš jít do soukromého.
Ve spoustě manuálních profesí se angažuje hodně pololegální práce, případně práce na černo. Vaše firma nabídne do výběrka cenu třeba půl milionu. Vyhraje někdo, kdo to udělá za tři sta tisíc, což je pro vás nereálné. Dotyčný najme partu Ukrajinců nebo lidí s exekucemi a platí jim na ruku. Ušetří na odvodech, což je třeba třetina celkových mzdových nákladů. V účetnictví se to nějak vyřeší, třeba dva lidi najme oficiálně, aby to nevypadalo. Smutné, ale děje se to. A má to vliv na cenu práce v oboru. U těch pokladních se tohle stát nemůže, a tak jsou platy jinde.
Druhá věc je ocenění práce, myšleno teď práce vaší firmy. Ty se učíš španělsky. Když ti Duolingo přestane stačit, budeš mít tři možnosti. Lektora v nějaké jazykové škole, který se tím živí, má kvalifikaci, zajištěné materiály, hospitace, metodologickou podporu... A lekce tě vyjde na 700 Kč za hodinu. Nebo si můžeš najít někoho, kdo to dělá po práci jako koníček nebo jako přivýdělek při studiu. Řekněme za 300 korun na hodinu. Dotyčnému se to vyplatí, je to čistá ruka, žádné odvody a hodinovka je to slušná. Výuka ale možná nebude tak slušná jako od profíka. Poslední varianta, která mě napadá, je nějaká online platforma, ve které tě bude učit třeba někdo z Venezuely za 6 dolarů na hodinu. Ta platforma si nechá minimálně třetinu, u takhle nízké částky klidně i polovinu, takže José nebo María z Caracasu dostanou s bídou tři dolary. Ale to je dost možná víc, než kdyby dřeli celý den v nedaleké fabrice. Jejich kvalifikace pak bude, že jsou to rodilí mluvčí a na rozdíl od většiny krajanů mají slušný notebook co zvládne videohovor přes onu platformu a stabilní připojení k internetu. Neznamená to, že nemohou být lepší než lektor z jazykovky, ale osobně bych na to nesázel. Kterou variantu si vybereš? Vyplatí se ti připlatit za kvalitně odvedenou práci, nebo půjdeš do většího či menšího rizika?
V Česku žije spousta lidí, kterým naskočí osypky, když před nimi zmíníš, že by se věci měly dělat pořádně. To se projevuje právě ve službách. A tak se kvalitní gastronomie, kadeřnictví, kosmetika a wellness nebo třeba zakázková výroba nábytku rozvíjejí jen pomalu. Nevím, jaká je situace ve tvém segmentu, péči o zeleň vůbec nerozumím. Oč jste lepší než Franta, který načerno najme partu lidí ochotných z takového či onakého důvodu dělat za méně než minimálku, a tak má v porovnání s vámi poloviční mzdové náklady? Tohle je třeba vysvětlit vašim (potenciálním) zákazníkům, což samozřejmě není na tebe jako na víceméně řadového zaměstnance. Ale když zákazník zaplatí za kvalitu, je možné to promítnout i do platů. Kuchař ve čtyřce na sídlišti bere zlomek toho co šéfkuchař restaurace s Michelinskou hvězdou. I ten řezník u Babiše ve velkovýrobě si domů nosí mnohem méně peněz než šikovný řezník na nějaké vyhlášené regionální farmě.
No, a ta poslední věc je umět si říct o peníze. Šéfe, dělám tu zahradníka. Oukej, za to mě platíte fér. Kromě toho ale dělám spoustu věcí, za který mám zodpovědnost navíc. A za ty si zasloužím dostat zaplaceno taky. Protože když je nebudu dělat já, budete si muset najmout nějakou administrativní sílu třeba na čtvrt úvazku, která je za mě udělá. A to se vám nevyplatí. Takže je fér přihodit deset tisíc do základu a deset do osobka. Za to, že jsou vždycky všichni včas na místě, vědí co mají dělat a a mají co dělat. Protože kdyby z osmi hodin odmakali šest kvůli nějakým prostojům a výpadkům v logistice, těžce by se vám to nevyplatilo.
A začít po těch letech dělat něco v oboru, jen o úroveň výš, taky není od věci. Třeba zahradního architekta. Předpokládám, že nástupka v Praze bude zhruba v polovině toho rozmezí níže, takže řekněme 48 až 50 tisíc: