Expedition Tenerife nr.3 - Day 11-14

Welcome to the last report from my travels on the island of Tenerife. Since we got close to civilization again in the last part and we had approx. 20 km to go to the airport in the south. We still had 4 days left before our flight, there was no need to rush. And we could enjoy a full vacation by sea.

Vítejte u posledního reportu z mých cest po ostrově Tenerife. Jelikož jsme se v posledním díle dostali opět blízko civilizace a do cíle na letiště jih nám zbývalo cca 20 km a stále nám zbývali 4 dny do odletu tak nebylo kam pospíchat. A mohly jsme si užívat plnohodnotné dovolené u moře.

However, after an exuberant evening with Leo and his family the previous night, we were somewhat ruined by the amount of wine we drank. Our new friends, whom we met the previous day, left early in the morning for the ferry home. My colleagues started cooking breakfast on the fire and I took advantage of the moment to finally be able to take pictures of the turbulent ocean.

Jenomže po předchozím bujarém večeru s Leem a jeho rodinou jsme byli poněkud zničeni množstvím vína, které jsme vypili. Naši kumpáni, které jsme předchozí den potkali se vydali brzy ráno na trajekt domů. Moji kolegové začali vařit snídani na ohništi a já využil chvíle abych konečně mohl v klidu fotit rozbouřený oceán.

As it was quite windy and we had planned not to go anywhere that day and just rest, we moved about a full 650 meters further into the green desert, where we found a place in the wind shelter and we laying and rest all day.

Jelikož dosti foukalo a my měli plán ten den nikam nejít a jen tak odpočívat, tak jsme se posunuli asi celých 650 metrů více do zelené pouště, kde jsem si našli místo v závětří a celý den leželi a odpočívali.

The next morning we woke up and found out that our friend Mamut got thirsty again and so he thought that we should try as many bars as possible. But there was a problem. In our way lay a small tricity full of bars and pubs. That's why we warmed up with a bottle of wine on the beach and set off for an adventure. The Irish bar was the first to enter our path, where I had 3 quick beers. On the barman's recommendation, the next stop was a British restaurant. The beer here was disgusting, but the food was edible. That's why I decided to drink Gin + tonic after the meal. But I got a bigger dose than I expected, 2dcl of gin and 3dcl of tonic. After drink we left Golf de Sur, shortly we were back in Los Abrigos, where we had a meal with our rescuers the day before. Here we again had a few beers in the city center bar and visited one more local pub at the end of the city. From where they politely kicked us out at 11 in the evening saying they wanted to go home. That's why we went outside the city to find a place to spend the night. But Mammoth fell in stony desert and was quite beaten up, we decided to stay here. The place was not exactly beautiful, but the morning view of Pico del Teide was perfect.

Další den ráno jsme se probudili a zjistili jsme že náš kamarád Mamut dostal opět žízeň a tak ho napadlo, že bychom měli zkusit co nejvíce barů, které potkáme. Jenomže zde byl problém. V cestě nám leželo malé trojměstí plné barů a hospůdek. Proto jsme se rozcvičili lahví vína na pláži a vyrazili vstříc dobrodružství. Hned první nám do cesty vstoupil Irský bar, kde jsem dali 3 rychlá piva. Na doporučení barmana byla další štace britská restaurace. Pivo zde bylo odporné, ale jídlo konzumovatelné. Proto jsem se rozhodl po jídle pro drink Gin + tonic. Jenže jsem dostal větší dávku než jsem čekal 2dcl ginu a 3dcl toniku. Po tom co jsme opustili Golf de Sur jsme byli opět v Los Abrigos, kde jsme byli den předtím na jídle s našimi zachránci. Zde jsme dali opět pár piv v centru města a na konci města navštívili ještě jednu místní hospodu. Odkud nás už v 11 večer slušně vyhazovali, že chtěli jít domů. Proto jsme se vydali za město najít místo pro nocleh. Jelikož nám Mamut v kamenité poušti upadl a docela se pomlátil, rozhodli jsme zde zůstat. Místo nebylo zrovna překrásné, ale ranní pohled na Pico del Teide byl perfektní.

After the previous day's debacle, a new plan was put in place. This time to visit one pub and stay in it as long as possible, mainly because of Mammoth, who was unable to move reliably after the fall. Fortunately, no obstacle in the form of an open business stood in our way, and so we reached the town of El Medano. We liked the place because it was mostly young people, because El Medano is the mecca of kitesurfers and windsurfers. All the bars on the main promenade were occupied, so we found an empty one on the edge of the main square. It was run by a Spaniard in years and his Asian wife. The gentleman took good care of us and brought one beer after another. Gradually the bar was filled with people until it was completely full. At the same time, all the surrounding businesses were empty. When we figured after 10 beers 2 two courses each it was time to leave. The lady thanked us very much. I guess we saved their day. On leaving, we decided to sleep on the beach on our last night on the island. And that's why we set out across the sand dunes again into the wilderness.

Po debaklu z předchozího dne byl nastolen nový plán. Tentokráte navštívit jednu hospodu a vydržet v ní co nejdéle a to především kvůli Mamutovi, který nebyl po pádu schopen se spolehlivě přemisťovat. Naštěstí se nám do cesty nepostavila žádná překážka v podobě otevřeného podniku a tak jsme došli až do města El Medano. Místo se nám zalíbilo, protože zde byli většinou mladí lidé, protože El Medano je mekka kiteserfařů a windserfařů. Všechny bary na hlavní promenádě byli obsazeny a tak jsme si našli prázdný na okraji hlavního náměstí. Byl provozován Španělem v letech a jeho Asijskou manželkou. Pán se o nás poctivě staral a nosil jedno pivo za druhým. Postupně se bar plnil lidmi až bylo úplně plno. Přitom všechny okolní podniky zeli prázdnotou. Když jsme usoudili, že po 10 pivech 2 dvou chodech každý je čas odejít. Paní nám hodně děkovala. Asi jsme jim zachránili den. Při odchodu jsme se rozhodli, že poslední večer na ostrově přespíme na pláži. A proto jsme se vydali přes písečné duny opět do divočiny.

In the morning, I woke up before the sunrise and so I set out again for morning photography. First to the salt lake in the middle of the dunes and then to the beach. When I returned to the place where we spent the night after more than an hour, my friends were just waking up. So we had breakfast on the beach, splashed a bit in the ocean and headed for the airport.

Ráno jsem se vzbudil před východem slunce a tak jsem opět vyrazil na ranní fotografování. Nejprve na slané jezero uprostřed dun a a pak následně na pláž. Když jsem se po více než hodině vrátil k místu kde jsme nocovali , kamarádi se akorát probouzeli. Takže jsme dali snídani na pláži, trochu jsme se ošplouchli v oceánu a vyrazili směr letiště.

The only thing standing in our way was a sandstone desert with strange rock shapes, where it was terribly hot and so rinsing with water immediately lost its effect. At the gas station near the airport, we cooled down with ice cream and iced soft drinks and headed to the airport terminal. We still had time and in front of the airport there is a bar called Gambrinus which is a type of beer brewed in Pilsen in the Czech Republic. But here the master poured it into a 1 liter cup and said a prayer to the god Gambrinus every time. As good Czechs, we each gave 3 pieces before the flight and went to check-in.

Jenom nám v cestě stála pískovcová poušť s divnými tvary skal, kde bylo strašné vedro a tak opláchnutí vodou ihned ztratilo efekt. Na benzínce u letiště jsme se zchladili zmrzlinou a ledovým nealko pitím a zamířili k terminálu letiště. Stále jsme měli čas a před letištěm je bar, který se jmenuje Gambrinus což je druh piva vaření v Plzni v České republice. Jenže zde ho pán čepoval do 1l kelímku a pokaždé pronášel modlitbu k bohu Gambrinusovi. Jako správní Češi jsme každý před letem dali 3 kusy a vyrazili k odbavení.

Map link