Win 11

Na střídání notebooků je nejhorší střídání klávesnice. Lidstvo se dostalo do stavu, kdy technologie jedno jest. Ale na určité maličkosti, jako jsou klávesové zkratky, si rychle zvyknete a těžko jim odvykáte. Rozdíl mezi chytrým telefonem s Androidem a iOS je hlavně v tom, že majitel toho druhého se vám nezapomene pochlubit. Mne nevyjímaje. A že se vám budou týden plést prsty. Rozdíly mezi Windows, Linuxem a iOS se také stírají. O chytrých asistentech, kteří (které) v zájmu korektnosti přišli(y) o svůj vtip (a šarm) nemluvě.

Ano, vyměnil jsem notebooky. Ano, vyměnil jsem i klávesnice. Ano, mám teď Windows 11. Na první dobrou jsem se cítil jako v Ubuntu. Cortana je stále stejně hloupá jako před nedávnem, a to i když na ni mluvím s pitomě americkým (snažím se, ale mé dny anglické angličtiny jsou sečteny a svět je plný Američanů, Indů, Irů, Australanů a dokonce i Britů, ale jen zlomek z nich má ten učebnicově britský přízvuk /protože Británie je v tomhle peklo, možná si o tom někdy povíme/) přízvukem. Což by ovšem Cortaně vadit nemělo.

Windows 11 je prý bezpečnější. Je lepší v případě, že promítáte na jeden nebo dva další monitory (vyzkoušeno) - tohle je opravdu progres. A to je tak všechno. Stejně jako iOS se snaží ještě víc myslet za uživatele, který tak dostává ještě míň možností, jak si jednoduše a rychle přizpůsobit chování systému. Potřebujete instalovat rozšíření a doplňky, které vás nechají zmenšit ikonky na ploše. A tak dále.

Tím chci říct: Updatujte. Je lepší mít poslední verzi systému, tím spíše, že za upgrade nemusíte platit. Už je dost odladěný a nemusíte se bát, že vám něco rozbije. Ale progres tentokrát není nijak valný. Nebuďte zklamáni. Jestli se něco zlepšilo, není to vidět. A za dva tři týdny si zvyknete. Konzervy si zvyknou za tři měsíce.