Začínajícího badatele zpravidla zmate číslo v zápise úmrtí. Zpravidla vymýšlí všelijaké konstrukce, co jen by to mohlo být. A že nemá dostatek zkušeností, neví, že je to číslo úmrtního či jinak ohledacího lístku.
Tento předtištěný kousek papíru vyplněný přivolaným lékařem při ohledání mrtvoly byl a dosud je hlavním podkladem pro zápis do matrik zemřelých. Číslovat se začalo pokaždé od začátku roku, takže při pohledu na lístek lehce poznáte, kolikátým úmrlým ten onen zemřelý byl.
Dříve obsahoval ohledací lístek jméno a příjmení zemřelého, místo úmrtí, den a rok narození, den a hodinu úmrtí, věk, pohlaví a náboženství, stav (u ženatého/vdané datum uzavření sňatku), povolání (u dětí povolání otce), místo narození, domovskou obec, příčinu úmrtí, ošetřujícího lékaře v případě nemocí a den a hodinu pohřbu. Dnes je informací o hodně méně. A tak je to v matričních záležitostech všude.
Budoucí badatelé to budou mít nadmíru těžké, takže pokud nechcete zůstat navěky zapomenuti, odkažte budoucím základní genealogické informace o své širší rodině.
.
Sepište data, která znáte třeba takto:
... generace
FRANTIŠEK KÜHN, * 15.02.1856 Česká Třebová, syn Ferdinanda a Anny roz. Kašparové, † 27.01.1893 Česká Třebová, příčina úmrtí: zánět míchy; povolání: zámečník (1879), strojvůdce u státní dráhy (min. od r. 1883)
sňatek 23.11.1879 Vídeň, Alt Simmering
FRANTIŠKA NOVÁKOVÁ, * 30.08.1857 Praha (uvedeno v zápise sňatku), dcera Františka Nováka, kotláře a Anny roz. Kutschay (Kučaj?), úmrtí po 1887
děti:
i Františka Alžběta Kühnová, * 19.11.1880 Vídeň, Pfeiffergasse 14
ii Karel František Kühn, * 03.12.1883 Česká Třebová 177 (představitel sledované linie v další generaci)
iii František Ferdinand Kühn, * 15.03.1887 Česká Třebová 389
Na druhou stranu jsou dnešní záznamy už digitální, a tak se v nich bude snáze hledat, podaří-li se tedy ty soubory za desítky let otevřít.
Plus za sebou všichni necháváme ohromnou digitální stopu. Třeba ta na Hive jen tak nezmizí ;)
Tož Todtenbeschauzettel je gramaticky správný... Ale v Prohledacím listu, ve formuláři textu jsou chyby, které byly chybami i v tom roce 1863. A navíc je tam přesmyčka - spotník, psotník. Typický dysgrafická chyba.
Jo a psotník, to je prevít, na ten se umíralo často, hlavně děti... I když dneska se křeče jako příčina smrti už neuvádějí. Jsou jen doprovodným znakem.
Ač nerada... psotník je napsaný dobře. Vážně se tak psala písmena p, s. Srovnejte třeba níže slova "prosince"
V tomhle máš nepochybně víc zkušeností než já. Taky přiznávám, četl jsem jen velmi zběžně, což bych tedy neměl...
Stane se. Kolik já udělala takových bot...