„Je holce sotva patnáct. Před měsícem se s Josefem zasnoubila a už má dítě. „Kdo ví, s kým si ho upletla. Že do ní vstoupil duch svatý říká. Pche, povídali, že mu hráli!“, hrubě se rozesmál starý Chajím a natáhl ruku po další placce s medem.
Ester mu přistrčila mísu blíž a povzdechla si: „Máš pravdu. A ten náš synovec, trouba, dělá jako by nic. Do chlíva jsme je oba strčili, aby ta ostuda nebyla na očích. No a podívej se na to. Těch lidí, co za nima chodí!“
„A těch darů, co jim nosí!,“ závistivě se přidal Chajím. „Včera koukám, všechno se klaní... dokonce nějaký tři králové odkudsi z východu přijeli a před malým poklekli. Mesiáš, povídají všichni.“
„No jo, prý jednou vládu nad izraelským lidem převezme.“ Ester se nad tou větou zamyslela. „Ty, Chajíme, abysme z toho neměli nějaké oplétačky! Zítra zajdeš do paláce a všechno tam řekneš.“
Král Herodes mávl nad Chajímovou historkou vztekle rukou. „Mesiáš, povídáš? Nebude žádný Mesiáš! Všechnu tu židovskou chamraď nechám pobít.“
Chajím spěchal domů a hned do chléva. „Josef, seber Marii a Ježíše a uteč! Herodes chce všechny malý kluky pozabíjet! „A tohle, tohle tady nech“, ukázal na podsady s drůbeží, ohradu plnou ovcí a koše plné roztodivných věcí, narovnané podél zdi. „Jen by tě to na cestě zdržovalo...,“ Zatetelil se v duchu nad bohatstvím, které mu spadne do klína.
Tři králové odcházejí, a Marie bručí: "No jo, chlapi, to je samá myrha, kadidlo... ale balík plínek nepřinese nikdo."
😂
Ale zase když nad tím přemýšlím - kdoví čemu se tehdy říkalo kadidlo...
To je pravda... U mě to evokuje nočník.
Pobavilo... Sám si občas takhle vymýšlím... ;)