Chodsko is a small micro-region in western Bohemia. It is not easy to determine its exact size. At most, it includes one small town and about 20 villages.
Chodsko had a specific history within Bohemia. From the 14th to the 17th century, local peasants were personally free in exchange for guarding the border with Bavaria. They had many rights. Like the Czech Cossacks. Border guards, in short.
Chodsko has a special dialect, special pottery, special costume. And a special cuisine. One of the typical local dishes is Chodsky pie (cake).
Chodsky pie doesn't actually exist. It looked and tasted a little different in each village. It is also named after the villages. The pie I am presenting is made in Krchleb. But the locals use slightly different local names than the official ones.
A sad duty took me to the place where my father was born and where my family came from. My wife wanted to taste the local pie. It cost about 6 euros. Why not? Although I was afraid it wouldn't taste as good as my grandmother's.
A sad duty took me to the place where my father was born and where my family came from. My wife wanted to taste the local pie. It cost about 6 euros. Why not? Although I was afraid it wouldn't taste as good as my grandmother's.
As I wrote, the cake tasted a little different in each village. The taste was not a problem for me. But I probably shouldn't have read the ingredients. My grandmother certainly didn't put palm or any other oil in the cakes. She used butter.
I used to help my grandmother bake those cakes myself as a kid. I'm not gonna translate the whole formula. E ... Riboflavin, dyes. I'm sure we didn't put that in there.
I don't know. Maybe it's a necessary tax of modern times. Some foods can't be made the old-fashioned way anymore. Not industrially or semi-industrially. I guess it takes some getting used to.
Chodské koláče
Chodsko je malý mikroregion v západníc Čechách. Není jednoduché přesně stanovit jeho velikost. Maximálně sem patří jedno menší město a asi 20 vesnic.
Chodsko mělo v rámci Čech specifickou historii. Místní sedláci byli od 14. do 17.století osobně svobodní výměnou za střežení hranice s Bavorskem. Měli mnohá práva. Takoví čeští kozáci... Zkrátka hraničáři.
Chodsko má zvláštní nářečí, zvláštní keramiku, zvláštní kroj. A zvláštní kuchyni. Jedním z typických místních jídel je chodský koláč.
Chodský koláč ve skutečnosti neexistuje. V každé vesnici vypadal a chutnal trochu jinak. Podle vesnic se také jmenují. Koláč, který prezentuji, se vyrábí v Krchlebech. Domorodci však používají trochu jiné místní názvy než ty oficiální. (Houby Krchleby. Škrchleby!)
Smutná povinnost mě zavedla do míst, kde se narodil můj otec a odkud pocházel můj rod. Manželka chtěla místní koláč ochutnat. Stál 140 Kč. Proč ne. I když jsem se bál, že nebude mít tu chuť, jako od mé babičky.
Jak už jsem napsal, koláč chutnal v každé vesnici trochu jinak. Chuť pro mě nebyla problémem. Ale číst složení jsem si asi neměl. Moje babička do koláčů palmový ani jiný olej rozhodně nedávala. Dávala tam máslo.
Jako dítě jsem sám pomáhal babičce péct tyhle koláče. Nebudu překládat celý recept. E ... Riboflavin, barviva. To jsme tam určitě nedávali.
Nevím. Možná je to nutná daň moderní době. Některé potraviny se už nedají vyrábět po staru. Průmyslově ani poloprůmyslově už vůbec ne. Hygienické předpisy... Asi je třeba si zvyknout. Nebo si je doma vyrábět sám pro vlastní potřebu.
Chodské koláče se začaly péct od roku 1742, kdy mlynářský krajánek František Boudník propašoval do Klenčí pod Čerchovem v duté holi recept na valašské frgále od tetičky Ondruchové z Vigantic.
Tyhle konspirační teorie... Ostatně, kdo ví, kde se Chodové v českých zemí vzali. Nelze ani úplně vyloučit, že jsou nějak příbuzní s těmi Valachy.
Ostatně obojí jsou hraničáři - jedni u Bavor, druzí u Horních Uher :)
Nějakou takovou obdobu hraničářů mýval ve středověku skoro každý stát, který měl "rušnou" hranici.
Člověče neblázni, do průmyslově vyráběného koláče máslo, to už přece nikdo takto nedělá. Tyto věci si většinou (já je moc nesmím kvůli cukrovce) dělám sám. Většinou jen když přijedou někteří mladí s vnuky na návštěvu. osobně už trpím, když v podobných věcech cítím Heru, nebo něco podobného. Poznám to, chutná to prostě jinak. Posledně jsem takhle vrátil vánoční cukroví, pečené na zakázku. Inzeroval máslo a prostě tam nebylo.
Skoro nikdo to nedělá, protože takové zboží jen málokde najde kupce :)) Chceme levné, nikoli kvalitní potraviny (a pak se tváříme, že je to tak úplně supr, a že v jiných zemích to přece mají taky tak). Ale třeba v Praze jsou i ty kvalitní potraviny k dostání, protože je tu po nich poptávka.
https://www.praguehere.com/cs/nejlepsi-pekarny-v-praze
Bylo by zajímavé zjistit, jak se liší spotřební chování voličů jednotlivých politických stran...
Uznávám, že chléb Šumava, cca 43 Kč za 1,5 kg, nabízený běžně v super a hypermarketech už není k jídlu. A to, co je typicky třeba v Penny za "lepší" chleby, většinou z rozpékaného polotovaru, to sice k jídlu je, ale není to chuťově dobré.
Spoustě lidí by třeba nechutnal ten poctivý chleba :) Nejsou na něj zvyklí a v supermarketech ho jen tak nekoupí. A když náhodou jo, jen těžko bude ve slevě. A taková sleva dodá chuti.
Jenže když někdo máslo inzeruje a máslo tam nedá tak je to podle mne podvod.
Češi a Moravané mají jeden špatný zvyk, a to že se hodně z nich pořád potřebuje tzv. nadžgat, jak říkávala moje babička, no a to pak je kvalitní potrvina opravdu drahá. Neříkám, taky se toho nešvaru občas dopustím ale opravdu občas. Tím myslím dvakrát třikrát do roka, kdy si uděláme třeba svíčkovou.
Ona poptávka po kvalitních potravinách je i tady, i když je dražší, zvlášt regionální pekárny a i malí řezníci tady celkem letí, jen obchodníci se často bojí zboží nakoupit že je neprodají, takže pro chleba se špaldou musím hned ráno, protože v deset dopoledne už není. Případně Maspro dělá tady kousek mám dojem od října do dubna každý čtvrtek zabijačku přímo před obchodem a za chvilku mají vymeteno. Včetně polívky do konvičky.
Co se týká těch krav, je to podle mne do určité míry pokrytectví, protože doprava kdesi přes oceán přece životní prostředí poškozuje stejně, ne li mnohem víc. Navíc mizí takový ten klasický venkov. Já ještě jako dítě v Javorníku o prázdninách u strýce vyháněl husy k potoku a kozy vodil na louky v okolí.
A neříkej že je to pokrok. Mizí rozmanitost, všecko začíná být takové uniformní a umělohmotné. Prostě škaredé.
Taky jsem pásl husy a stříhal ovce i angorské králíky... Ale myslíš, že by to někdo dneska chtěl dělat? Zemědělství je nikdy nekončící práce s nejistým výdělkem. Zajistíš si živobytí, ale nezbohatneš. A dnešní společnost je nastavená jinak.
Tady je ten problém že na vesnici většinou není práce, takže mladí, kteří by i případně chtěli pokračovat se stěhují pryč, na druhou stranu vesnice zpětně okupují ruzní zbohatlí městští, kterým ale venkov ,,smrdí" a snaží se ho přeměnit k obrazu svému. Což vede ke včeobecné devastaci. A to už nemluvím o určitém pohrdání části populace touto prací. Neříkám všichni ale je takových docela dost.
Kolem roku 1920 se považovalo za dobrou úrodu 25 q pšenice z hektaru. Dneska se z hektaru dostane až 70 q. Takže tehdy v zemědělství pracovaly desítky procent obyvatelstva, dneska sotva 2%. Tehdy si lidé nemohli vybrat, co budou dělat, aby měli živobytí. Dneska si vybrat mohou.
Zemědělství se stalo normálním průmyslovým odvětvím, kde pracuje převážně dělník za mzdu 8 hodin denně. A není to prestižní povolání. Takže mládež z vesnic odchází.
Podle mne něco jako prestižní povolání neexistuje, existuje poctivá práce, a je celkem jedno jestli je to lékař, IT specialista, učitel nebo instalatér, zedník či popelář. Těch si mohu vážit.
Pak taková, pro mne podivná sorta lidí, kteří nacpou vajgly do krabičky od TicTac nebo opatlají WC nejakým svinčíkem (kdyby si to pak po sobě aspoň uklidili) nazývají to uměním a dostávají za to desítky až stovky tisíc, plus propagátoři různých politických směrů. Těch si jaksi vážit nemohu.
Nejsem zrovna přítelem USA, ale jejich systém financování kultury a zájmových spolků je podle mne hoden následování. Jistě mají tam různé kulturní fondy a nadace, alr ty jsu financovány ze soukromých zdrojů a nikoliv z daní poplatníků.
Na vesnici tu malou zemědělskou činnost dělali větčinou lidé při zaměstnání, ať už to byli chovatelé králíků, drobné drubeže, sadaři, apod. Tady mělo tradici tzv. kovozemědělství. Kdy lidi pracovali ve fabrikách a u toho měli to malé hospodářství. A to vlastně udržovalo venkov venkovem.
I naši předkové znali náhražky. Babička i tu Heru někdy používala. Taky jsem měli domácí zabijačky... I čtyřikrát do roka. Když se pospíchalo, tak se taky vzala pracharanda místo soli. Když doma něco na vaření nemáš, tak víš, že tam můžeš dát něco jiného. A pokud cena něčeho vystřelí nesmyslně vysoko, tak změnou suroviny hlasuješ proti drahotě. Nejsem vyloženě nepřítel třeba Masoxu... Fakt to šetří čas.
Ale platí, že přiměřeně, přiměřeně, přiměřeně...
Navíc, k máslu potřebuješ chovat krávy, jednak tím bereš telátkům mlíčko jejich mámy a hlavně, krávy prdí a tím produkují skleníkové plyny. V Argentině, tam prdět mohou, ale v Evropě je to těžký prohřešek. Raději na loukách postavíme solární elektrárny, než abychom tam pásli dobytek
Zvláštní. Takové Rakousko bude do roku 2040 uhlíkově neutrální i se všemi těmi krávami. Asi mají nějaké neprdící plemeno. Nedivil bych se, kdyby na tom bylo třeba Švýcarsko podobně, jen jsem se o tom se žádným Švýcarem v poslední době nebavil (a ano, stačilo pár vteřin s Googlem - nedávno si to odhlasovali v referendu.
O máslo v západní Evropě bych se nebál. O české a moravské potraviny ano.
Rakousko a Švýcarsko budou pravděpodobně neutrální za cenu, že veškerá jejich špinavá výroba se přesune za hranice Evropy.
I ty krávy, o kterých se tady bavíme?
Možná... Nebo si na ně koupí emisní povolenky. Peníze získají tak, že jim Rusko bude výměnou za spojenectví dodávat levnou ekologickou energii. Její ekologičnost stvrdí svým podpisem sám Vladimir Vladimirovič, takže to bude bez diskuse čisté.
Hm, a nebo můžeš mrknout na ten dokument, na který jsem odkazoval v tom původním komentáři... Pro fakta namísto domněnek.
Dvaapadesát stránek v angličtině. Ty víš, že mě baví raději si představovat prapodivné scénáře.
Jářku, já jsem pro ekologickou udržitelnost. Ale představuju si pod tím něco jiného než Ty.
Podle mne extenzivní chov dobytka není neekologický, i když poměrně náročný, ovšem u nás, misto aby soláry instalovali na už vzniklé střechy v průmyslových a obchodních zónách, tak jimi zabírají louky a pastviny
Emise jsou trochu o něčem jiném, pamatuju jak jsme topili uhlím a jaký to byl smrad, to něco do sebe má, i bych bral do jisté míry kontroly, čím kdo topí, taková petka napěchovaná pilinami to je opravdu chuť. Ale jak píšu výš, začíná mizet takový klasický, krásný svou rozmanitostí a říkej si co chceš i specifickými vůněmi a zvuky venkov. To je obrovská škoda.
Není u nás všechno špatně. Ale i tak se příliš často jede na zisk pro pár jednotlivců než pro blaho celku. Takže máme naprosto účelově neprůhlednou byrokracii, která si rozhoduje podle svých osobních zájmů a bandu velkých kluků, kteří v tom umějí chodit.
A na východ od nás je to ještě horší a v Africe, tam se korupce a protěžování vlastních příbuzných a známých považuje za jedinou správnou normu.
Neříkám že špatně, ale spousta lidí považuje tržní ekonomiku za utrhni co můžeš za každou cenu, pletou si trh s trháním.
Afriku nemá cenu vůbec komentovat, ale když už jsme u ní, zajímavé názory má například James Shikwati z Keni
Ryba smrdí od hlavy. Na Jamese Shikwatiho se podívám.
Osobně nenmám nic proti snaze vydělat, ale nesnáším nenažranost
Táta říkal: "Politici můžou žrát, ale nesmějí u moc hlasitě toho mlaskat!"
Má rodina z tátovy strany pochází od Kolovče. Máme tam v okolí pár vzdálených příbuzných.
A já pořád, co mi ten koláč připomíná. Hagia Sofia, Istanbul 😉 Takže ne frgály...😀😀
Zase konspirace...