Nemyslím teď to 'To', ale tu věc, že mým platonickým věcem nikdo pořádně nerozumí, když i matematiku používám po svém s netradiční notací.
Neuměla ani tolik kreslit, jak se předváděla, za mě byly ty obrázky lepší průměr.
A že nerozumí ani deskovkám ani hudbě byla prostě smůla. Já jsem zase dyslektik, každá cizí myšlenka mě do jisté míry rozptyluje a nejsem schopný se na ní rychle ladit.
Svaté jsem přečetl zatím sotva 'padesát procent' (50%) a jsem ponížený před jejím umem mluvit opravdu o někom svatém v tehdejších reáliích (nebo jak se tomu říká.).
Jestli jsem jí změnil do té míry, že umí říct, že nějaký Bůh je a je to bez debat, pak jsem evangelizoval levičáka (snad) a nechal ho božsky mluvit o sexu a sebevraždách a potratech stylem: "Jak to tehdy teda dělali?"
Teď jdu hrát s tátou šachy, mrzí mě to, stále vidím víc tahů dopředu než on, ale umíme si o hře pěkně povídat.
Do mé hloupé univerzity vtipů jsou prostě příliš těžké přijímačky. Díky Bohu za ta X, která mají hudební sluch, i když mu říkají třeba relevantní a já situační.
Prostě jen odmítám slyšet nesmysly a to dneska docela bolí.
HOWK