K první části článku: V pohodě, v Anglii i na Bali jsem řídil od prvního dne a řekl bych, že trvá jen pár vteřin, než člověk nahraje software a už to vůbec neřeší. Co jsem řešil byl návrat do ČR v anglickém autě. Předjíždění a zajíždění do parkovišť se stalo náročnějším.
Co myslíš. Zvládne takový přechod spíš mladší, nebo starší člověk? Byli tehdejší řidiči spíše mladíci, nebo zralí muži?
Předpokládám, že Ty jsi spíš mladší ročník. Já jsem ročník 1967.
Jsem 83. Tak jeden úhel pohledu by byl, že mladší jsou adaptabilnější a schopnější rychleji vstřebávat/učit se. Ale za sebe říkám, že to bude hodně individuální. Schopnosti jako polohocit, odhad vzdálenosti, reakce atd jsou do nějaké míry vrozené a následně se vyvíjí tréninkem. Takže stařík, který udržuje mozek v chodu a to nejen kupříkladu četbou, ale i pohybem, bude mít vytříbenější smysly a schopnost pojmout to rychleji, než mladík, který se ničemu pořádně nevěnoval. Každé učení se v tomto smyslu pomáhá. Učení se básniček. Učení se žonglovat. Atd. Use it or lose it. Asi tak. Kratší verze: buď je člověk šikula, nebo nemehlo :)