Sort:  

Dívám se na to... na ty hambáče bych si věřil určitě, když jsem pracoval v Americe, tak jsem v Mekáči běžně dával na oběd pět (byť teda obyčejných). Hranolky obecně moc nemusím (je to takové slané mastné nic), to by byla asi nejtěžší část. A ta kola... kdyby to bylo v létě, nebo fakt při nějakém extrémním výkonu, tak s tím byl problém nebyl, to bych všechno vypotil :D Chtělo by to sehnat sponzora, který by to v případě, že bych to fakt dal, celé zatáhnul :D

Já bych to hrozně rád viděl upřímně, protože jsem si myslel, že žeru fakt dost, ale třeba 15 Big Maců zapíjených Colou bych teda nedal 100% :D

Jako upřímně, ono fakt u takhle rychlého metabolismu není moc o co stát... Na první pohled to může znít hezky, ale v praxi je to občas docela utrpení. Třeba taková zdánlivá samozřejmost jako je zajít si do restaurace... Jasně, můžu, ale ta porce mě zasytí tak z jedné poloviny, někdy jen ze třetiny. A kupovat si to jídlo několikrát, abych se fakt najedl? Kromě toho, že je to krajně neekonomické, by na mě asi všichni zírali jak na blázna :D Už dlouhé roky si proto vařím sám a jsem spokojen ;)

To máme podobně. Taky si vařim sám. Právě i z toho důvodu, že v restauraci se nenajim. Takže tam si jdu jako pochutnat, ale jak nemám na talíři půl kila brambor, tak sem nešťastnej člověk. Ale ty seš teda v tomhle level Jedi. Mám se co učit :D

Půl kila brambor na talíři, ty budeš můj člověk! :D Ale neřekl bych, že jsem level Jedi, asi jen level Jedlik :D