Včera jsem tady trochu obecněji psal o svých snech. A tak jsem tady seděl do noci, četl články na Arboletu, který teď, stejně jako Steem poněkud zanedbávám, sluchátka na uších a najednou zničehonic mám pocit, že na mně někdo kouká. Znáte to... takový ten nepříjemný pocit v zádech. Občas se mi to doma stává, když jsem doma sám. Ohlédnu se a nikde nic. Ale ten pocit nemizí. Otočím se... a zase nic. Pak to samo ustoupí.
Jdu se umýt a spát. Něco se mi zdálo. Nepamatuji si co, ale nebylo mi příjemně. Protože mám občas trochu obtíže s pálením žáhy, tak mě to vyhnalo v půl druhé z postele a zamířil jsem do kuchyně. Na žáhu piji mléko, to funguje. A tak vracím to mléko do lednice a zavřu dvířka. Jdu do postele. Koutkem oka, periferně jen zaregistruji něco, co asi sedí na židli. Okamžitě mi naskočila husí kůže. Raději jsem se nedíval a pokračoval v chůzi. Přede mnou cosi drblo do dveří, až skleněná výplň zavibrovala. Husí kůže mi jezdila po těle nahoru a dolů.
Co vám budu vyprávět. Zrychlil jsem a zaplul do pelechu. Chvíli jsem ještě přemýšlel, zda se jít podívat. Tohle jsem zavrhl. Zavřel jsem oči a usnul. Zdálo se mi, že jsem venku s dcerkou a na kraji lesa se objevil velký pes. Vrčel a cenil zuby a pomalu se blížil k nám. Hlavu měl zhruba v úrovni mojí, takže byl celkem velký. Bafnul jsem holku pod paži a začal zdrhat. A pes za námi. Zakopl jsem, holka mi vypadla. Křičel jsem na ní, ať uteče. Dcerka běžela a podařilo se jí schovat v domku, který se tam v tu chvíli objevil.
Jenže já zapadl do nějakého bahna a zdržel se. Pes u mně. ležel jsem na zádech a pes se pomaličku blížil ke mně. Šmátral jsem rukama kolem sebe a nahmatal jsem kámen. Když se ten pes nade mnou sklonil, řachnul jsem ho tím kamenem, vyskočil jsem a utíkal. Najednou ten pes řekl: „Stejně jí dostanu.“ Otočil jsem se a rozeběhl se k tomu psovi. Přiběhl jsem k němu a začal ho zuřivě mlátit tím kamenem po hlavě, až z ní zbyla jen krvavá kaše.
Celý od krve, udýchaný a vysílený jsem k němu padl na kolena a hluboce oddychoval. V tom se ten pes ke mně otočil a povídá: „Tak co? Už jsi spokojený?“ Pak jsem se vzbudil. Zpocený jak myš, srdce mi bilo o závod. Takže fakt hnus. Ještě teď mi běhá mráz po zádech.
No nevím význam toho snu.. ale dost děsivý. Každopádně máš doma asi nějakého ducha :O Tak jen čekám kdy bude téma duchů..
Něco tady asi fakt bude.
Duchařské storky už tady občas probíhaly. Jako téma týdne si myslím, že by to bylo vděčné. Jak jsem tak tady četl, spousta lidí s tím má nějaké zkušenosti a těch zážitků je opravdu hodně ,-)
Můžeš si přidat ještě tag tematydne ;-) Jinak dost děsivý sen ;-)
Fakt to bylo hnusný. Tag jsem zapomněl, díky za připomenutí ,-)
Není zač 😉
Konečně normální člověk. Ne ti "hrdinové," co jsou v každém hororu vč. malých dětí.
Jinak to celkově zní docela děsivě, zažít bych to asi nechtěla.
Taky se mi zdají dost děsivé sny... o to jsem pak radši, že se vzbudím :D